Celý týden jsem doufala, že ten závod Tip z nějakého závažného důvodu vzdá. Nevzdala. No pane jo! Na obzoru tropický víkend s perspektivou desetikilometrového stoupání, které důvěrně znám z dětství, kdy jsem s ním měla problémy i na kole. Jak jsem stará, tak jsem blbá! Vždyť už bych v mém věku klidně mohla houpat vnoučátka na kolenou a ne rozjíždět dráhu vytrvalostní běžkyně.
Tak jdeme na to! Doluji můj servisní tým z pelechů, jedou oba moji muži, pojedou s námi na kolech a budou se starat o náš pitný režim. Mladšímu z nich přísně zakazuji vypouštění vtipných poznámek směrem k matce. Kupodivu to respektuje.
Žebrák, město mého dětství, žije svatovavřineckou poutí. Mezi kolotoči, střelnicemi a stánky všeho druhu se proplétají velmi trénovaně vyhlížející běžci. Nastupujeme pod heslem, že někdo poslední být musí.
V deset vybíháme. Zvolna, den bude opravdu parný. Na Opyši nadšeně fandí chataři, rodiče, Morgan, Larry. Kolikrát jsem před lety ty běžce obdivovala a teď jsem mezi nimi, sice na chvostě, ale běžím!
Servisní tým se činí. Každé dva kilometry máme připravenou vodu na pití i omytí obličeje. Bez nich by to bylo mnohem horší, občerstvovací stanice byly jen tři, to je v takovém horku málo. Díky, chlapci!
Běží s námi ještě Sylva z Plzně, Tip s ní zapřádá hovor a cesta aspoň lépe ubíhá.
Prvních dvacet kilometrů se cesta tváří příjemně. Trať vede lesem, ve stínu, trochu fouká větřík. Posledních pět kilometrů mohu asi nejvýstižněji nazvat běžeckým očistcem. Kousek nad Bzovou končí les a asfalová silnice se vine mezi poli, běžíme v poledním žáru, z posledních sil. Moje špatná noha otéká, cítím, že nehet u druhého prstu je asi v háji. Cestu nám ještě opepří několik kopečků, převýšení několik metrů se stává téměř nepřekonatelným problémem. Míjíme několik kolabujících běžců, ale také v pohodě běžícího pana Hladíka, nejstaršího účastníka závodu. Ročník 1925!
Probíháme cílem v čase, o jakém jsme asi nesnily. NEJSME poslední! Pořadatel nás vítá slovy: "Další ženský! A v pohodě! Ty ženský doběhly všechny v pohodě!!"
6 komentářů:
Teda holky,jste výborný.Díky i vašemu servisnímu týmu.Ale....kde byli další geronťáci?Všimla jsem si,že čest klubu opět zachraňovaly ženský.Ale sláva vám.Příště se přidám k servismanům.
Byli jsme u toho. Po půlce kachny by vám to tak neběželo. Díky i za hezké odpoledne se závodnicemi a se servismany.
Pokud řeknu, že by se měli ostatní členové pochlapit, tak to nějak drhne, že? Asi je čas na změnu v českém jazyce. Poženštit? Pobabit?
Výborně gratuluji k výkonu v tom vedru a to převýšení to musela být fakt makačka
Dostal jsem výbornou mast na nohu takže až bude konečně OK tak se těším na naše další společné zážitky při běžeckých závodech (Drážďany)
Vzhledem k vražednému počasí úžasmý výkon. Já bych se uvařil už na Opyši.... Na www.behej.com je vám právem věnována celá šestina fotografií ve fotogalerii!
Okomentovat