Jak se běhá s mouchami

Šumava je ráj turistů. V hlavní sezóně brázdí místní pohodlné cyklodálnice tisíce figurek na nejrůznějších šlapohybech a po dobře značených turistických cestách se pohybuje nemenší množství lidu opěšalého.

To je ale v sezóně. Minulý týden byla Šumava ještě lidí prostá, takže jsem si mohl plně vychutnat dočasně snesitelnou lehkost osamělého bytí na své krátké dovolené. Hned první den jsem se řádně zničil na zánovním velmi odpruženém kole, ale už druhý den mi to nedalo a hned po snídani jsem vyrazil běhat. Ověšen tubami energetických gelů jako palestinský sebevražedný útočník, v ruce láhev s vodou, vyrazil jsem kolem deváté rozvážným klusem na svůj výletek. Tělo vytuhlé z kola se zprvu bránilo, ale tak po deseti minutách se umoudřilo a já si užíval krásné šumavské ráno. Kdyby někdo zkusil realisticky zachytit atmosféru a barevnost takového rána, akademická obec by dotyčného smělce zcela jistě s křikem vyhnala ze svého středu, neboť výsledkem takového pokusu by dozajista byl strašný kýč. Kýč nekýč - běžet po rozkvetlé, voňavé, všemi barvami hýřící a sluncem zalité horské louce - je pocit naprosto senzační. A pokračovat potom cestou kolem Vchynicko-tetovského kanálu, jehož temnou jakoby měděnou vodu projasňuje třpyt slunce a les okolo vydechuje jemnou, chladivou vůni - to už je o pocitech z nadnebeských výšin.... Rozhodně ve vzpomínkách zůstane víc, než zápis v tréninkovém deníčku "21km, 2h:08min, kros-Šumava".

Ano - zůstane tam mnohem víc. Asi po osmi kilometrech, hlavu v oblacích, úsměv ve tváři, doběhl jsem na okraj Srní-Mechova, kde končil jeden úsek kanálu a po asfaltce na slunci jsem se musel dostat asi kilometrovým stoupáním na hlavní úsek, kudy se dalo pokračovat do první a poslední zastávky mého výletku - do Hauswaldské kaple. Slunce už začalo docela pálit. Potkal jsem první lidi. Cyklisty. Pán a paní. Pán vypadal na typ "mazák". Nezaváhal a začal se mnou nečestně soutěžit. Bleskurychlá mobilizace zbytkového testosteronu vedla k okamžitému zrychlení. Celý blbý kilometr jsem za sebou slyšel povrzávání klik postaršího kola postaršího ale zdatného pána.... Nepředjel mě, cha chaááá, nepředjel! Ale cena byla vysoká. Trať totiž mezitím obsadili nezvaní diváci. Nevím, jestli to byla atmosféra závodu, nedostatek soli, který si hodlaly zaléčit na mém zpoceném těle, nebo neodolatelná přitažlivost mého DKNY for men, ale najednou se všude kolem vyrojily mouchy. Mraky much. Drzé, hnusné, nenasytné mouchy, které mi s odvahou japonských hloubkových letců nalétávaly na obličej, ruce a jakékoliv nechráněné části těla vůbec. Se zlomyslným pánem a myriádami much v zádech jsem byl nucen změnit ruce v improvizované větrníky. Připadal jsem si jako přepracovaný mlýn v Holandsku a měl najednou tak strašný vztek, že kdyby mě zlomyslný pán dojel, tak bych ho plácnul jako mouchu taky! Navíc cesta do kopce byla po větru, takže jsem se pohyboval v dokonalém bezvětří, což umožnilo mouchám užít si letecký den svých snů.

Na kopci mě udýchaný pán "jakoby nic" předjel, po asi pěti minutách následován paní. Mouchy se ve stínu a relativním chladu lesa na chvilku stáhly, takže jsem se mohl trochu uklidnit, vydýchat a pomalu si doběhnout doplnit láhev křišťálově čistou vodou pramenící u Hauswaldské kaple. Na cestě zpátky sice opět číhaly mé nové kamarádky, ale aspoň už byly bez soutěživého pána....Ve stínu jich bylo vždycky méně, na slunci celé šiky, z kopce jsem jim dokázal utéct, po rovince mě strašně prudily. Ale i s mouchami byl tento malý osamělý půlmaraton nádherný. Jen číšník v hotelu se pak divně koukal, když jsem si do polévky vyklepal skoro celý obsah slánky.

Poučení na závěr: Když jsem si odpoledne tutéž trasu dal cvičně na kole, dokázal jsem do inkriminovaného kopce jet max kolem 14km/h, což se také ukázala být kritická rychlost, při které už mouchy ne zcela stačí a začnou odpadat. Chcete se zbavit obtížné přítomnosti much? Zrychlete! Může to také být inspirace pro tempové tréninky: najděte si na Šumavě rovinku někde na sluníčku, na louce a je zcela jisté, že intervalový trénink bude mít švih - a možná se ani nebudete chtít zdržovat meziklusem nebo dokonce mezichůzí....