Víkend v německém Legolandu mi umožnil "změnit vzduch" a plánovaných 45min OV & AP si dát ve švábském Guenzburgu. Ráno po sedmé bylo kolem nuly, každou chvíli padal zmrzlý déšť, ale po prokřehlé sobotě přišlo pořádné zahřátí - díky poctivému přístupu k tréninkové dávce a třem vrstvám CRAFTu - velmi vhod...
Několik dojmů bez nároku na kompoziční dokonalost: První, na koho jsem narazil v tomto starobylém městě nebyli kolegové běžci ale krávy, které se pásly na louce kousek od městského parku. Koukaly na mě dosti divně, tak jsem to raději otočil zpátky mezi domy. Překvapení: před každým druhým domem stálo jízdní kolo - nezamčené a plně vybavené. Krásná a mile šokující věc! Bydlím v Praze v podobně postarší čtvrti na okraji města jako je ta, kterou jsem běžel, ale představa, že bych si nechal před domem kolo, je naprosto šílená. A to je má rodná čtvrť relativně uzavřenou maloměšťáckou baštou, kde se dbá o slušné mravy už nejméně 70 let.....
Druhá nevídaná věc byla, že kromě obvyklých komodit jako je papír, sklo, plasty apod, dobří občané Guenzburgu recyklují také boty. Kontejner na boty je roztomilá výstřednost, jejíž smysl mi ale trochu uniká. Ty boty byly totiž dost hnusné i při velice letmém pohledu okoloběžícího člověka.....
Milý postřeh nakonec: lidé se tam sice na potkání nezdraví "Gruss Gott" jako v Bavorsku ale zdraví se - užívaje světštější "Hallo". A na rozdíl od katolických Bavor myslí Švábové i na evangelíky. Cedule při vjezdu do města varuje kolemj(e)doucí, aby se zdrželi troubení a řvaní každou neděli mezi x-tou a y-tou hodinou, kdy probíhá katolická pobožnost. Na tom samém sloupu je ale ještě jedna cedule stejné velikosti, která ty samé pocestné nabádá k témuž chování v čase pobožnosti evangelické. Sice nechápu, proč visí evangelická cedule pod katolickou, ale i tak je to hezká ukázka ekumenické jednoty v mnohosti......
Malá pršavá fotka z kopce nad městem....
Vypadá smutně, ale když se běhá, není vlhké, studené, deštivé ráno v cizím městě ani trochu depresivní!
Žádné komentáře:
Okomentovat