Včera jsem se po delší době vypravil do Hostivařského parku. Ten je výborný na běh terénem (převýšení od hladiny přehrady nahoru do parku skutečně stojí za to) a zároveň velmi příjemný pro možnost častého střídání podkladu.
Jako tradičně jsem se vydal od parkoviště nejmenovaného lahůdkářství směrem na prostřední (2x5km) a následně na nejdelší okruh (ten představuje cca 6 km). Po půlmaratonu mi taková výroba endorfinů výborně sedla. Bylo krásně teplo - teploměr v autě mi ukazoval 20 stupňů a v celém parku pohoda. Trochu mi to připomnělo běhání po břehu Michigan Lake, protože takovou koncentraci běžců si v Hostivaři nepamatuji. A většina se taky zdravila - viz naše metodologie běžců doplnění -> šusťáci nezdraví.
Ale nebylo to jenom spousta běhajících nadšenců. Z celého parku byla cítit pohoda a jaro.
Mimoděk jsme si vzpomněl na krásnou průpovídku o jaru - všechno pučí a nalejvá se, jenom mě nikdo nepučí a nenaleje.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat