neděle 10. února 2008

Běh je barevný

Při odborné diskusi v pizzerii Corleone o případném negativním vlivu pronace na kvalitu rozvojového tréninku se zvláštním zřetelem na posouvání hranice anaerobního prahu se vyskytl názor případného zájemce o členství v klubu, že blog je mimořádně cenným zdrojem odborných informací, ale chybí tomu barevnost a nějaké fotografie.

Na tento zajímavý podnět jsem okamžitě reagoval objednáním nového fotoaparátu Olympus mju 790 a jako malý reklamní dárek přikládám foto z ranního běhu v rakouském Maria Taferl. Je ze září loňského roku. Zatímco všichni ještě spali (bohužel včetně čestné předsedkyně) po celodenní cyklojízdě Podunajskou stezkou, my jsme vyrazili na asi hodinový předsnídaňový trénink hnáni špatným svědomím z nevalné přípravy na blížící se půlmaraton v Drážďanech.....


Krásný východ slunce, chladný, čistý vzduch a barokní ticho nám bylo odměnou....


2 komentáře:

Thonier řekl(a)...

Z těhle obrázků jsou endorfiny přímo vidět. A pak že běháme jenom kvůli diskusím o pronaci.

Jeff řekl(a)...

Čestné předsedkyni její fyziterapeutka na základě teorie MUDr. Jana Vacka z kliniky rehabilitačního lékařství 3.LF UK o velké zranitelnosti meziobratlových plotének asi hodinu po probuzení výslovně nedoporučila ranní běh. Vzhledem k tomu, že se tato teorie jeví velmi rozumná, rozhodla se výše uvedená ji plně akceptovat. Zato večerní běhání je velmi vhodné. Pokud by na ni i její fyzioterapeutku dotyčný přispívající nezapomněl, rády by si zaběhaly také.