Inspirován Miloušovým slavným výrokem a zvláště Saturninovou kanceláří pro uvádění románových příběhů na pravou míru, rád bych přivítal zakládající předsedkyni v klubu v roli plnohodnotného člena! Křest ohněm byl náročný, ale citlivé motivační metody vedly k skvělému výsledku. Bohužel, nepodařilo se všechno, jak jsem si přál (video v minulém příspěvku nechtěně ukazuje, že jsem si z nudy při závodu alespoň kopal do kelímků od minerálky, abych soutěživou Jeffa neohrozil), ale naivní, upřímná euforie Jeffa, který si ničeho nevšimla je mi roztomilou odměnou tak jako tak.
Nyní se citlivým, obrazným a hlavně obrazovým způsobem pokusím přesměrovat motivaci Jeffa a spol směrem, který by přesně odrážel ducha klubu.......
Teze 1: Trápit se nad rozlitým pivem výsledným časem je nesmysl. Otázky typu "Za kolik jsi to dal(a)?" (si) kladou pouze nezkušení jedinci nebo nepoučitelní pitomci......
Teze 2: BĚHÁME PRO RADOST!
Gratuluji ke krásným výkonům a těším se na shledanou ve Vídni! Viribus Unitis!
3 komentáře:
Jo, milý hochu, kdo pozdě chodí...
Kdybys přišel na start včas a běželi jsme podle tvého přání spolu, to víš, že by tě soucitná starší sestra nechala vyhrát!
Ale ty hrozny byly určitě kyselé...
Jak je vidět, od dětských let vás to oba neopustilo.
Zdravím a obdivuji výkony,které mohou závidět i mladší ročníky.Jen tak dál a běhejte i za geronty,kteří už běhat nemohou.A na bolesti celého těla,v lékárně magistr mastičku dělá.
Okomentovat