Po sérii rodinných návštěv a příjemné únavy z vysoce kalorické stravy jsem se se všemi svými ženami i tím nejmenším mužem vydal na skutečnou samotu uprostřed vysočiny. Docela jsem se těšil a to především na první využití nového běhacího "gadgetu" kombinujícího poslech vybraných písniček a textů spolu s pravidelnými hlášeními o rychlosti a překonané vzdálenosti.
No a podařilo se. Po dlouhé době jsem měl možnost běhat v téměř úplné samotě a to se občas hodí. Každý den po obědě jsem se vypravil na jednu z náhodně vybraných světových stran - skutečně to bylo jedno - mohl jsem běžet kamkoliv a nejbližší silnice s provozem 1 auto za 2 hodiny byla vždy nejblíže asi 5 km.
Když jsem se rozhodl poslouchat svoje oblíbené toulky českou minulostí, zrovna byl na programu pořad o první koněspřežné dráze. Bylo to stylové a tak jsem poslouchal. Na 18 km jsem už po několikáte slyšel začátek celého přenosu, protože jsem zjistil že můj nový gadget má jeden významný nedostatek - vybraný příběh přehrává dokola dokud neukončíte běh. Proto mám svůj poslední půl maraton absolvovaný v opuštěné zasněžené krajině spojený s hlášením na českobudějovickém nádraží 1828 - "Die Fahrgäste nach Linz, Einsteigen bitte".
Žádné komentáře:
Okomentovat