Jsem šel běhat intervaly. Poprvé po maratonu. Celý den zima, deštivo, spousta stresu z práce, nulová motivace.... Už první kilometr (dneska pouhých 4x1 km/pod 4:30) totální mentální blok, pozdějí obohacený o fyzickou nevolnost směrem nahoru i dolu..... Stagnace. Nechuť k tomu hnusnému, nekonečně dlouhému okruhu..... Znovu jsem si uvědomil, že kouzlo prvovýstupů na 10km, půlmaraton a maraton je pryč a zbývá práce na posunutí výkonu do kvalitnějších časů, než jaké jsem předváděl doposud. Jsem unavený a demotivovaný. Únava u mě často sklouzává do lítostivosti, od které je pak už jen malý krůček k masivní sebelítostivosti.

A tak jsem si znova našel jedno dosti silné video na you tube, abych si připoměl něco málo o tom, co odborná literatura nazývá ploše až pitomě "morálně-volními vlastnostmi". Když jsem si k tomu ještě znova přehrál video o Terry Foxovi, co dneska publikovali na behej.com, tak byla sebelítostivost hned pryč a celé to pobíhání a plácání se v bazénu najednou dostalo znova svůj původní smysl, který je vysoko nad pachtěním se za lepšími časy za účelem dosažení lepších časů....

Dost slov - podívejte se na video, jestli jste ho ještě neviděli a udělejte si svůj názor.

http://www.youtube.com/watch?v=GRHxHapwirw